Březen 2013

Iluze světa

29. března 2013 v 20:15 | L. |  Videa

Nežeň se za iluzí, jdi za pravdou....

Nová Země

17. března 2013 v 19:57 | L. |  Články
Vysoké hory, rozkvetlé louky, široký oceán, vonící lesy, hluboká údolí a ještě jiné krásy přírody mě vždycky přitahovaly. Pro dnešní život je však potřeba služeb měst. Asi by pro mě bylo těžké najít vhodný kompromis mezi těmito dvěma položkami, kdybych se rozhodla vlastní iniciativou se odstěhovat se na místo, kde bych chtěla žít.
Nejkrásnější pro mě je, že vím kde budu žít a je to místo, které neovlivní přírodní katastrofa, války ani jiná lidská činnost. Nevím přesně, jak to tam bude vypadat, ale z Bible je možné o tomto místě vyčíst poměrně hodně.

'Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.' - není to krásné?

a jinde říká Ježíš: 'V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. ' - je krásné vědět, že tam bude místo i pro mě!

A když bylo kdysi Janovi ukázáno, jak tam bude země vypadat, popisoval to takto: A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. ...

a dále: 'a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál. Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových.Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst.A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.' - krásné, ne? tolik drahokamů jsem asi v životě neviděla, a perly veliké jak brána? to si snad ani nedokážu představit!

A taky něco z přírody mu bylo ukázáno: 'A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova. Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy. ' - úžasné! živá voda! a nebudeme muset čekat na sezónní ovoce a to ovoce nás bude uzdravovat!
A taky: 'Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků. ' - bude tam světlo a jedinečné! světlem nám tam bude náš Pán. A budeme s Ním kralovat, není to veliká výsada?

'A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo." ' - nejlíp je tam, kde jste s někým, koho máte rádi a tam budeme se svým přítelem, Pánem, Spasitelem a Otcem v jedné osobě! A nebude tam smutek, žal, nic takového - co víc si přát?

A Bůh si přeje, aby tam byli všichni. Stačí přiznat, že potřebujete pomoct a přijmout Jeho nabízenou ruku. Nikdo nejsme bez hříchu a hřích zasluhuje smrt. Proč bychom ale měli zemřít, když On, Pán Ježíš už zemřel za nás? Proto zemřel, abychom my mohli žít. A když toto přijmeme, že zemřel i za nás a vstal z mrtvých a teď jako Pán a Král nám všem připravuje místa v nebi, budeme tam jednou s ním.
Je ale také napsáno: 'Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.' - Bůh nám však dal svého Syna, to nejdražší co měl, abychom místo druhé smrti mohli mít druhý život. A žít jej na místě, které bude tak úžasné, že si to ani neumíme představit.

Tak neotálejte a přijměte Ježíšovu obět, Jeho pomocnou ruku a s Ním i nový život!

Mighty to save

7. března 2013 v 21:49 | M. |  Hudba

Křesťanství

5. března 2013 v 18:06 | L. |  Články
Křesťanství je monoteistická víra (tzn. víra v jednoho Boha), která není dána původem, rasou, pohlavím, či čímkoli jiným. Základem víry křesťanů je víra v Boha a jeho syna Ježíše Krista, který přišel na tuto zem a dal sám sebe jako obět za hříchy všech lidí a poté byl Bohem vzkříšen, aby lidé, co v něj uvěří, byli smířeni s Bohem. Základní knihou křesťanů je Bible.

Cesta s jasným cílem

4. března 2013 v 21:15 | L. |  Příběhy
Bolest, nemoc a tíha stáří jsou předstupně odchodu na věčnost. V nemoci je člověk vytržen ze zaběhnutého životního stylu a je závislý na pomoci druhých. Prožívá lidskou bezmocnost a ohraničenost, které vrcholí právě ve smrti.

Smrt je přirozená
K životu člověka patří skutečnost, že může kdykoliv zemřít a odejít na věčnost. Moderní lékařská péče může život prodloužit, ale smrt jako závěr života nelze nikdy zrušit! Je třeba se s tím smířit a připravit se.

Po biologické stránce je umírání a smrt něco zcela přirozeného. Tělo je "opotřebováno" a vyčerpáno. Duchovní a duševní oblast člověka však není bezpodmínečně určována biologickým vývojem. Jsou lidé staří a různě tělesně postižení, ale vnitřně zůstali mladí. Jsou bystří a "neopotřebovaní". Smrt rozhodně není jen nějakým chemicko-fyzikálním procesem.

Smrt nebyla Božím plánem
V Bibli je smrt dávána do souvislosti s hříchem, který od počátku narušuje život člověka. Píše se v ní, že každé narušení vztahu s Bohem narušuje život a nakonec přináší smrt. To znamená, že si smrt přivodili lidé sami. Provází dějiny lidstva od Adama až po dnešní dobu: "Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili" (Bible, Římanům 5, 12).

Smrt však není původním Božím plánem, je nepřítelem člověka a nemá věčné trvání. Náš odpor k ní je oprávněný, protože smrt hluboce odporuje naší touze po životě. Něco v nás se vzpírá myšlence na definitivní konec života, na totální zánik.

Smrt už je poražena
Bůh nás nenechal na pospas smrti a věčnému zahynutí. Jen On, milující, všemocný a vševědoucí Bůh, náš Stvořitel, mohl tuto beznadějnou situaci vyřešit. Z velké lásky poslal na naši Zem svého Syna, Ježíše Krista a svěřil mu těžký úkol, který Ježíš v pokoře přijal. Ponížil se a ve svém pozemském těle poslušně podstoupil i smrt na kříži. Jeho smrt přinesla lidem vykoupení z hříchů, jeho slavné vzkříšení naději věčného života.

To vše Bůh připravil pro ty, kteří přijmou Ježíše za svého Pána a Spasitele. Chceme-li s Ním být na věčnosti, musíme ho přijmout ještě za svého života zde na Zemi. Také ty máš tuto jedinečnou příležitost. Nepromarni ji! V modlitbě můžeš Ježíši svěřit celý svůj život - pozemský i věčný.

Smrt je nový začátek
Pro věřícího člověka už není smrt nesmyslný, neodvolatelný konec, ale nový začátek. Jako se Kristus "vrátil" ze smrti, tak také my s ním budeme nadále žít. Přestože apoštol Pavel ví, jak tvrdě zasahuje smrt do života a jak krutě ničí naděje, plány a společenství, neznamená pro něj smrt bolestné odloučení, ale návrat domů. Ježíš Kristus nás ujišťuje: "Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít" (Bible, Janovo evangelium 11, 25).

/BTM/ obrazek